Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nenávist, strach a láska 3

2. 5. 2013

 

„Leukémie!?“ vykřikne téměř na celou chodbu, zrovna když čeká až Jassince dokončí kontrolu srdíčka. Zůstane vytřeštěně zírat na doktora, který zdrceně drží papíry s těmi hrůznými výsledky.
„Chtěl jsem jí odvézt do Finska, začít tam s ní nový život,“ spustí Saulimu proudem slzy, na což si sedne na jednu ze židlí na chodbě.
„Nepřipadá v úvahu, musí okamžitě do sterilního pokoje. A okamžitě započít léčbu, už jsem kontaktoval kolegyni, převeze vás na její oddělení a řekne vám víc. Ta operace ruky musí počkat,“ poplácá Sauliho po rameni a zaklepe na dveře ordinace, kde Jassince prováděli vyšetření. Vše svému kolegovi vysvětlí a sám se ujme vozíčku, na kterém Jassica sedí a přidržuje si medvídka, kterého dostala od tatínka, na kterého se smutně podívá.
„Ty pláčeš,“ pohladí ho po koleni a nabídne mu plyšáka, aby se nebál jako ona. Zmůže se jenom na nešťastný úsměv. Pohladí ji po vláskách a odvětí na pozdrav doktorce, která ho okamžitě poprosí, aby ji s Jassicou následoval.
Ocitnou se s Jassicou v pátém patře, kde je doktorka zavede do své útulné ordinace. „Kolega mi přeposlal Jassicy výsledky, tady není na co čekat. Podle papírů nejste její biologický otec, což znamená, že vhodný dárce se bude hledat o něco hůř, ale teď musíte být silní oba dva. Hlavně vy, pane Koskinene. Jassica musí okamžitě do sterilní místnosti a musí okamžitě podstoupit léčbu. Vy můžete kontaktovat své přátele a příbuzný, kteří by byli ochotni jí darovat svoji dřeň, v případě shody. Hlavně aby se teď necítila sama, být s ní co nejdýl, zařídím vám volný vstup do místnosti a vše vám vysvětlím,“ po celou dobu mu zůstane hledět do očí, do kterých se mu už zase vlévají slzy, které si ihned setře z tváří a nevěřícně zavrtí hlavou. Pořád tomu nemůže uvěřit, copak tu malou osud tak moc nenávidí, že ji chce vermomocí zlikvidovat?
„Odvezu ji na přípravu k přechodu do místnosti, vy se zatím rozhodněte, zda chcete podstoupit testy na schodu s Jassicy dření,“ zvedne se doktorka ze židle a se slibem, že hned za Jassicou tatínek přijde, ji odveze do přechodné místnosti, kvůli sterilizaci. Sauli ani trochu nepomyslí na to, že by ty testy odmítl, i když má z jehel fóbii. Kvůli Jassince cokoliv, klidně si za živa uřízne ruku, jenom ať se ten dárce najde co nejdříve a jí to pomůže.
Zavolá ještě svým rodičům, kteří si doteď mysleli, že v noci s Jassincou přiletí, ale když se dozví, co se děje, ihned přislíbí svůj brzký  příjezd, jak to jenom půjde. Poté se ještě ozve svému nejlepšímu kamarádovi, Nikovi, potřebuje teď opravdu od někoho slyšet oporu.
„Zítra přiletím a stavím se za vámi. Přivezu nějaké hračky a nechám si udělat testy, třeba se zrovna já budu shodovat, vždyť přeci víš, jaký mám na tohle štěstí. Hlavně klid, vždycky jsi byl nad věcí,“ uslyší to, co tolik potřeboval a dokonce mu to vyloudí i menší úsměv na rtech, za který je ihned pochválen doktorkou, která se opět objevila v ordinaci. Ukončí proto hovor a kývne na dotaz, jak se rozhodl s testy.
„Ani jsem nic jiného neočekávala,“ usměje se, s dodatkem, že udělá i testy kvůli možné nemoci, kvůli níž by ho nemohla pustit k Jassice. „Tyhle testy vám budu dělat pokaždé, kdy za ní budete chtít jít, jinak v té místnosti můžete i spát,“ do připraví si potřebné věci k odběru a v tom okamžiku si všimne Sauliho výrazu. Jdou na něj z toho pohledu mdloby, raději se na radu doktorky položí na lehátko a začne naslouchat radám, ať si vždycky, když ho něco takového bude čekat, koupí čokoládu, kterou si vždycky dá za odměnu. Všechno to odkývá, se slovy, že to je hodně dobrý nápad, ale že se obává, že takhle ztloustne. „Toho bych se ve vašem případě nebála,“ věnuje mu přátelský úsměv a nechá ho, ať si podrží na rance gázu, kvůli možnému krvácení. „Ještě se ale nezvedejte, jste hrozně bledý, aby jste mi tu neomdlel,“ připraví si doktorka obě ampulky k provedení testů a zavolá zřízenci, ať si přijde pro Sauliho věci, které musí nechat osterilizovat.
Po důkladné sterilizaci Sauliho i jeho věcí, může konečně zase za Jassicou, která už ho netrpělivě vyčkává. Dívá se zrovna na pohádku a v ruce pořád pevně svírá medvídka. „Tatínku, kdy pudu na tu operaci?“ tázavě na něj pohlédne a chytne se jeho ochranitelské ručičky, která tu její ihned stiskne. Hned se jí pokusí nějak šetrně vysvětlit, že je natolik nemocná, že teď na žádnou operaci jít nemůže, ale musí teď jenom hajat v novém pokojíčku. „Teď tu budeme spolu bydlet, já si jenom vždycky na pár dní odletím do Finska, ju,“ cvrnkne malou do nosánku a v tu chvíli mu dojde, že by mohl pod ten malý stromeček, co stojí v rohu, kousek od vchodu do menší koupelny, vyskládat dárečky, co malé přivezl. Jenom ale počká, až bude třeba spinkat. Přinutí ji, ať si hajne, pořádně ji zachumlá do peřinky a hladíc po vláskách začne vyprávět, jak natáčí ve Finsku pořad. Pozorně naslouchajíc jeho slovům, Jassica po chvíli usne, na což Sauli naskládá těch pár balíčku pod stromeček a přijme od doktorky tác s jídlem pro něho a malou. „Až se probudí, udělám ještě pár testů. Zítra bych udělala punkci kostní dřeně, budu od vás potřebovat, aby jste Jassicu zabavil natolik, aby byla co nejvíc uvolněná. A taky bych jí zítra dala první dávku chemoterapie,“ připraví stručně Sauliho na dění následujícího dne, které se mu ani trošku nelíbí. Sice přesně neví, jak punkce té dřeni probíhá, ale už o tom něco slyšel, a prý to moc příjemný není. Nezmůže se na jediné slovo, opravdu si dnešní den představoval trochu jinak. Raději se okamžitě posadí, není mu z toho všeho ani trochu dobře. Více než čtyřiadvacet hodin nespal, pořádně nejedl a v posledních několika hodinách se dovídá jednu hrůzu za druhou.
 
Pokračování příště ;-)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Poslední fotografie


Kontakt

Ellen Jeferd

Mail list



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 11038
Měsíc: 152
Den: 4